Kdybych si mohl vybrat mezi letním vedrem a příjemným koupáním se, zvolil bych koupání. Kdybych si měl vybrat mezi přeplněnou plovárnou, přírodním koupalištěm s ne zrovna čistou vodou, nebo vlastním bazénem, zvolil bych vlastní bazén. A kdybych měl posoudit, zda smýšlíte i vy stejně jako já nebo se v tomto názoru rozcházíme, jsem si docela jist, že vy byste si vybrali stejně jako já. Tedy že byste se v létě raději koupali ve svém vlastním bazénu, než abyste v tom vedru zbroceni potem strádali. Má to logiku. Chceme se cítit příjemně a bazén nám takové příjemné pocity nabízí.

A proto by se v něm rád koupal kdekdo. A kdekdo se v něm také už koupe. Pořídil si ho a užívá si to. Ale vedle takových spokojených majitelů a uživatelů vlastních bazénů je mezi námi i spousta chudáků, kteří doposud takovou možnost nemají. A to někdy i úplně zbytečně. Je sice jasné, že kdo nemá pozemek, ten si sotva někam takový bazén postaví, tedy že jsou tu i lidé, kteří z objektivních příčin podobnou možnost vykoupání se nemají, ale zrovna tak jsou tu i ti, kteří by si něco takového dovolit mohli. A těm posledně zmíněným je záhodno doporučit, aby se nad sebou zamysleli. Jistě, letos už si toho koupání venku moc neužijeme, ale budeme tu přece i v následujících letech. A pak nám taková možnost určitě také přijde vhod.

A tak byste si možná mohli pořídit nějaký ten bazén do země. Kdo ho totiž má, ten se může koupat, jak se mu jenom zlíbí. Není ničím a nikým omezován, protože je takový bazén jenom jeho. A to je potom život! To mohou takovému člověku jiní lidé jedině závidět. Zejména ti, kteří se pečou v panelácích nebo se musí ploužit rozžhavenými asfaltovými ulicemi měst.

Je jenom na vás, ke kterým z takových lidí se rozhodnete patřit. Klidně se poťte, když chcete, klidně umdlévejte. Ale já tedy ne. Já na koupání ve svém bazénu nedám dopustit.